Dnes v 0:28 | Yara
|
Gutten morgen, liebe kinder!
Dnů do virtuální sebevraždy: 4
Dneska jsme měli v angličtině téma "Co váš charakter poslední dobou ovlivňuje?" (Jo, to my tak v anglině normálně berem jako.) ... Šlo o kladné a záporné lidské vlastnosti, a o to, jakých jsme již dosáhli. Každý jsme dostali po jednom ohromně dlouhém seznamu možných i nemožných lidských vlastností (přísahám, že tam nechybělo fakt nic) a měli jsme zvolit, které tři nejlepší a které tři nejhorší nás nejlépe vystihují.
Ok, nejdřív ty dobré. V rychlosti jsem je pročítala a nezastavila jsem se, panebože, ani u jedné. Chvíli jsem uvažovala o odvážný - ale to už asi tak dva roky není vůbec žádná pravda. Dál. Přátelská. Co to je za kec. Upřímná. Cha cha. Pravdomluvná. Taktní. Slušná. Pracovitá. Ne, ne, ne, ne. Kristepane.
Přešla jsem tedy k těm záporným, které mi připadaly jednodušší.
Lehkých mravů. Zatrhla jsem si to s pocitem uspokojení. Zvrácená. Jasně. Žárlivá. Tak neasi. Měla jsem už tři a podívala jsem se ještě, jak to šlo dál.
Děcka, v těch několika desítkách špatných vlastností byla popsaná celá moje osobnost. To si vůbec nedokážete představit. Lakomá. Hádavá. Závistivá. Povrchní. Nemohla bych tam nesouhlasit ani s jedním.
Vzdychla jsem a začala si do deníčku kreslit obrázky.
Pak jsem uvažovala nad tím, co můj charakter nejvíc ovlivnilo a ovlivňuje.
Pochopitelně, do těch naprosto základních lidí patří můj otec a matka (potřebuju přece pozitivní i negativní příklad), to je jasné. Dál samozřejmě B. B. patří do těch mých vzorů, od kterých se snažím kopírovat styl (řeči, oblečení i chování). Kromě B. tam bude asi ještě tak Paya, Cook a Branná, i když poslední dobou sleduju jen B., protože jsem se sebou relativně spokojená.
A pak je to Matt (napadl mě jako první, ale přišlo mi blbé dávat ho před rodiče). Matt je můj jediný chlapecký soulmate a i když se až tak moc nevidíme, díky němu jsem si toho dost uvědomila. (Někdy vám šérnu obrázky, které jsem si kreslila za největší éry Ginger & Matt soulmate relationship. Jsou vtipné. :D) No a poslední dobou je to Tade a náš společný kámoš.
Určitě na mě mají šílený vliv, i když si to vědomě nepřiznávám, protože jinak se prostě nedá logicky vysvětlit, proč jsem zničehonic začala poslouchat My dying bride a podobně. Nejhorší na tom celém je, že se mi to dokonce líbí a přistihla jsem se při dost hříšných (a hlavně vážných) myšlenkách o nákupu Steelek.
Hrůza. Asi to bude mít něco společného s mou dost nepraktickou touhou někoho najít, udělat si z něj autoritu a už se ho nepustit, leč nosit Steelky k minisukni se mi zdá jako stále lepší a lepší nápad. Už dlouho jsem byla elegantní slečna a moc mě to nebaví teda. Prostě je nejvyšší čas na to blbnout. Zatím to je roztomilé. Až mi bude třicet, už to bude trapné, neasi.
Je dost haluz, že jsem napsala tu matiku za jedna. Našim jsem to ještě neřekla. Bojím se toho víc než kdybych přiznala pětku (s tím už mám pochopitelně zkušenosti), ale nevím, jak jim sdělím tohle.
Jsou dvě možnosti. Buď přiznám, že jsem tu písemku nepsala úplně košer způsobem (a nedokážu si představit, co bude následovat), nebo je nechám při vědomí, že jsem se naučila a napsala všechno bez jediné chyby na jedna - ale to bude ještě horší, protože podobný výsledek budou požadovat i na příští (a příští a příští...) písemce a ty dopadnou stejně jako ty předchozí, totiž za čtyři. Proč jsem tak blbá a neudělala jsem tam alespoň jednu chybu?!
Hrozně se nudím. To je nejhorší věc, co se může stát. Moje nuda je prostě nebezpečná. Nikdy nevíte, co udělám.
Takže za nějakých osmnáct hodin začne Sephova šluska, na kterou pochopitelně jdu. Musím být strašně sexy. A kruhy pod očima moc sexy nejsou, takže to teď vypnu, naposledy si pustím Roads a půjdu spát.
<33
Miluju Roads.
Miluju.
G.
