Obleva

18. ledna 2017 v 19:28 | y
Kdyby mi nechyběl, nechybělo by mi vůbec nic. Svět je skoro zase tak báječný a vzrušující, jaký byl předtím. Práce je intelektuálně náročnější než byla, když jsem dělala asistentku, ale skvěle mi vyhovuje. Dokud všechno funguje, jak má, nikoho ani nenapadne mě kontrolovat. Pan inženýr Stránský mi blahosklonně toleruje panáka Jamesona po čtvrté odpolední.
Je to dobrý muž a na rozdíl od ostatních členů managementu i vysoce profesionální. Nikdy by mi nepochválil ani šaty, protože by to bylo příliš osobní. Jen ve čtvrtek se stala taková věc.
"Napsala jsem Šídlovi, ať nám pošle tisíc korun za tu pokutu, co jsme za něj platili," hlásila jsem poslušně panu Stránskému.
"Jo? To je dobře, jen ať to zaplatí."
"Přesně tak! Tvrdě do nich," rozvášnila jsem se.
"Adél, vy máte dneska ale divnou rtěnku."
Zarazila jsem se.
"To... mě mrzí, že se vám nelíbí."
"Jako samozřejmě vám do toho nemám co mluvit," začal rychle pan Stránský a zřejmě okamžitě litoval, že něco řekl. "Ve mně to jenom evokuje... no, to nebudu říkat."
"Ježiš. To nemusíte, já asi vím, co myslíte."
"Ne, proboha, to ne! Já jen že ten odstín je... takovej klaunskej."
"Klaunskej?" zhrozila jsem se. "To je snad ještě horší než děvky."
Na tomto místě by bylo vhodné popsat odstín rtěnky. Je to něco mezi vínovou a fialovou. Je to moje jediná výrazná rtěnka ze Sephory, a když mám zrovna čistou pleť a cítím se sebevědomě, tak si ji prostě vezmu. K tomu jsem měla pletené šaty s dlouhými rukávy. Jako rozhodně to nebylo nevkusné.
"V životě jsem neviděla klauna s tmavě fialovou rtěnkou," řekla jsem nešťastně.
Šla jsem do koupelny a umyla si to.

Věc s projektem, který tak úplně nevyšel, se po měsících, kdy mě ovlivňovala nepřímo (Jakub byl vytížený a nasraný a pak jsme se rozešli), postoupila do fáze, kdy už vyžaduje i mou osobní připravenost na finančním. To se projevilo tak, že v pátek večer jsem zůstala ve Skae jako poslední, motivovala se sklenkou něčeho a pustila se do ohromné hromady papírů v desítkách šanonů, ze kterých bylo třeba vyčlenit vše, co se nějakým způsobem týkalo té věci, udělat kopie těch dokumentů a originály vrátit na původní místo.

Skončila jsem v jedenáct. Mezitím jsem stihla napsat básničku, slušně se cinknout Jamesonem, vyměnit si pár smsek s Míšou a Markétou a pustit si první cédéčko Bratrů Orffů, protože to poslouchá Harald a není to zas tak špatný.

V sobotu ráno jsem byla na La La Land a bylo to hrozný. Obě hlavní postavy si sice splní sny a jsou šťastní, ale každej sám a ta holka si vezme někoho úplně jiného. To má být happy end, děláte si prdel? Proč se tak málo snažili? Měla jsem depresi až do odpoledne.
Šla jsem do Intimissimi, protože tam měli slevy. Vybrala jsem si luxusní spodní prádlo, které ve slevě rozhodně nebylo. Ve skutečnosti to byla nová kolekce a vysoce převyšovalo můj obvyklý rozpočet na nákup spodního prádla, což je čas od času nákup kalhotek v Tescu 4+1 a sportovní podprsenka od Nike kdykoliv, když jdu s mámou do obchodu a ona mi nabídne, že mi něco koupí.
Myslela jsem, že půjdu brzy spát, ale Harald mi zavolal v sedm večer a já se mu chtěla pochlubit s tím, co jsem koupila. Stejně je to z velké části jeho zásluha. Vůbec nevím, co děláme, ale nehodlám s tím přestat, protože to je skvělá terapie.

Harald je teď přesně to, co potřebuju. Cokoliv spolu děláme, mi přináší hluboké uspokojení: koncert ve Smetanově síni, Haraldovo vynikající jídlo, dobrý kafe, hluboký spánek, ... no a pak jsme taky jako králíci. V sobotu večer jsem jela na rande, které nakonec trvalo 24 hodin. Než jsem odjela, dívali jsme se na dva díly nového Sherlocka. Byla jsem tak zfetovaná endorfiny, že vůbec nevím, o čem to bylo. Když jsem v neděli jela domů, připadalo mi, jako kdybych se vracela po týdenním pobytu v alpských lázních.
Jeho vliv na mě je tak zásadní, že si toho všímá mé okolí, dokonce to přes telefon poznal i můj otec. Jsem už zase konečně milá, bezstarostná a zábavná, mívám zas dobrou náladu a už si nemyslím, že jsem hnusná a tlustá.
"Už jsem ti řekl, že jsi strašně sexy?" ptá se mě krásný, zábavný muž s tělem vikingského válčeníka.

Leden je už pro mě tradičně obdobím, které se vyznačuje nezodpovědnými experimenty. Ale konečně znova žiju. Dokonce žiju s pocitem, že je ve Skae spousta lidí, kteří mě mají rádi.

Harald taky určitě nepřichází zkrátka. V úterý jsem ho spontánně pozvala na hokej, kam šlo pár lidí od nás z práce. Vůbec nevěděl, že máme k dispozici Skybox v O2 Aréně, a byl příjemně překvapen. Nevadilo mu vysvětlovat mi, co znamená zakázané uvolnění a ofsajd, byl rozjařen z pohledu na to, jak mě to začíná bavit, i když jsem si myslela, že hokej nesnáším, a navíc jsme vyhráli čtyři nula. Byl to skvělej večer, taky protože jsme pak šli s kolegou z nákupu a jeho přítelkyní na drink. Jsou spolu tři roky a to děvče mi bylo nečekaně sympatické.


Konverzace, která u toho stolu proběhla, dala vzniknout prvnímu vážnějšímu rozhovoru mezi mnou a Haraldem ohledně toho, jak se budeme klasifikovat. Jednomyslně jsme se shodli na tom, že nijak, protože to je dobré právě tak, jak to je. Nechci o tom přemýšlet a díkybohu se ani Harald k tomu nemá. Když jsem měla tendence vídat se s Chirurgem, připadalo mi, že mě tlačí do něčeho, z čeho bychom byli oba nešťastní, ale tohle je úplně něco jiného.
Svět je konečně zase zajímavý a obsahuje spoustu toho, co mám ráda. Je mi líp. Možná se časem zbavím i toho pnutí.
Jsem skoro ok.

Měla jsem už hromadu chlapů
Ale Ty, můj drahý, mezi nimi budeš vždycky mít výsadní postavení

Rána jsou snesitelnější než večery
Možná proto se tak bojím odpolední
Nutí mě myslet na Tvoje nahá záda
a Tvoje výsadní postavení

Bojím se, že už nikdo nebude lepší
Že už nikdo nebude stát za to, abych psala básničky na koleni
Že už nikdo nebude mít tohle
Výsadní postavení

Byla jsem u terapeuta a on mi řekl
"Tak se mi zdá, že tenhle chlap měl
Mezi vašimi muži výsadní postavení"
A já mu řekla
"No shit, Sherlock"
(Ve skutečnosti jsem si to jen myslela)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Magicmax Magicmax | Web | 18. ledna 2017 v 19:48 | Reagovat

Viděl jsem, přečetl jsem spousty věcí na blog.cz ale tohle ježtě ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.