Fall 2017

14. října 2017 v 22:30 | y
Nevím, jak moc je v pohodě, že jen co Jakub vytáhne paty z našeho podkrovního bytu na Žižkově, já sama buchnu flašku červeného, pustím si Soudkyni Barbaru a otevřu balíček sušeného masa Zulu Biltong, které je u nás vzácným statkem.

Ale zas taková katastrofa to snad není. K. je na nějaké párty z průmyslovky, která se koná každý rok na stejném místě. Víno, které piju, mi věnoval k příležitosti prvního dne školy, kterou jsem se i přes svůj pokročilý věk rozhodla studovat.

Je to už zvyk, že je podzim obdobím, kdy se mi s neuvěřitelnou lehkostí a bez jakékoli snahy plní všechny mé sny. Věřím tomu, že život ženy je sérií cyklických událostí, ale kromě cyklu nejvíc zřetelného jsem dříve žádnou další pravidelnost nesledovala. To musím nyní opravit; i jeden rok je období, které se pořád dokola obměňuje, a nemyslím, že všechny ženy to mají stejně jako já, ale prostě podzim mě zatím nikdy nezklamal. Stejně jako začátek léta, které bývá spíše nešťastným.

Teď jsem skoro napsala odstavec, ale bylo to tak sentimentální, že to nemělo šanci projít autocenzurou. Prostě to už patří k podzimu. Nevím, proč prostě všechny svoje životní rozhodnutí nenechávám na podzim. Na podzim se prostě vždycky samy od sebe vyřeší všechny moje problémy a chvíli tak žiju.

Kupříkladu teď! Já a Jakub - ano, dvojice, která už má za sebou více rozchodů, než dokáže kdokoli z nás spočítat-, jsme se rozhodli spolu bydlet, což bylo nejen iracionální, byl to čirý nerozum! Byt jsme nehledali, Jakub nechtěl bydlet v Praze. Ale pak se jeden zničehonic objevil na facebooku; opouštěla ho moje bývalá spolužačka modelka a chtěla ho někomu přenechat. Teď už jsme vlastně nastěhovaní docela a Jakub zvládl zapojit i myčku ze svého původního domu v Sudetech - ten chlap je neuvěřitelnej, je to inženýr, zedník, elektrikář i instalatér v jednom - takže každej den vstáváme třeba po devíti hodinách hlubokého spánku (před kterým zvládnu upéct svému muži lososa s dýňovým pyré a po večeři se nechám vášnivě pomilovat) a pak jdeme spolu do práce přes Riegerovy sady a všechno je tak dokonalé, že to nejspíš ani nemůže být pravda, ale teď to prostě pravda je! a to je na tom to nejlepší.

Nerozebírejme to dál.

Lovely fall<3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 14. října 2017 v 22:57 | Reagovat

Užívaj si to 😊

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.